Michaela Křížová nám uzavírá druhou epizodu ze seriálu o rozhodčích, ona sama byla aktivní fotbalistkou a otevřeně se vyjadřuje ke všem aspektům ženského elementu ve fotbale, který měl ze začátku nelehkou roli. Jak se s tím vypořádává slečna rozhodčí Křížová, když vede zápas, se dočtete v následujících řádcích.
Vaše cesta k pískání? K pískání fotbalu jsem se dostala celkem jednoduše přes mého taťku, který je dlouholetým aktivním rozhodčím. Dřív jsem fotbal hrála za Start Jihlava (dnešní FC Vysočina), ovšem postupem doby a s přibývajícími povinnostmi přestal být čas jezdit dvakrát týdně do Jihlavy na tréninky….k pískání jsem nakonec byla tak trochu „ukecána“. J
Tak to je pěkné, co na to okolí? Reakce okolí na moje rozhodnutí zkusit pískat byly vesměs pozitivní. Rodiče mě podporovali, bratr začal pískat ve stejnou dobu jako já, takže jsme bojovali společně. Kamarádi docela koukali, ale nepřekvapilo je to.
Jak se žije v fotbalové rodině u Křížů a přete se někdy o fotbale? O fotbale se u nás doma vždycky vedly dlouhé debaty. Chudák naše nefotbalová mamka to musela tiše trpět J Řešíme to s taťkou a s bráchou často, ale že by to byly hádky, to ne. Maximálně se přeme, jestli vyhraje ligu Sparta nebo Slavia (ne tu letošní J ). Co se týče pískání, taťka se nám snaží radit. Do naší fotbalové rodiny přibyl ještě můj přítel, který je taky rozhodčí, aby se to nepletlo, takže fotbal je u nás opravdu na talíři denně.
Co takhle nějaká příhoda z pískání? Už se mi stalo, že jsem zapomněla tužku na psaní gólů a karet (teď už nosím dvě)….zapomněla jsem si pustit čas, takže jsem odhadovala, kolik minut může být odehráno a tak podobně. V tu chvíli je to dost nepříjemné, ale zpětně se tomu člověk zasměje. Obecně se dá říct, že rozhodčí jsou veselé kopy.
Teď se zeptám na to, co zajímá čtenáře nejvíce, co chlapi na slečnu v pruhovaném? Když pískám mužské soutěže v okrese, občas se setkám s nějakými „chytrými“ jedinci, kteří ve své ješitnosti nemůžou přenést přes srdce to, že je přijela pískat ženská. Přijdou na to, že takhle by se dalo celkem jednoduše pozvednout sebevědomí. Že to je ubohé, to jim nedochází. Ale musím říct, že těchto typů je naštěstí málo a nesetkávám se s nimi zas tak často. Spíš to bývá tak, že je těm klukům trapně a vyvarují se větších excesů vůči mě. Svůj názor samozřejmě řeknou, to si rozhodně ujít nenechají, hlavně když je jiný než ten můj. Ale tím to většinou končí. Řekla bych to asi tak, že je jim hloupé poslat mě jako holku do „oněch míst“, kam by asi rozhodčího chlapa poslali snadněji. Taky už se mi stalo, že se po ostřejší slovní výměně hráč po zápase přišel omluvit, že to tak nemyslel, že to bylo v zápalu boje. Tyhle hráče mám samozřejmě radši, než ty výše zmiňované chudáky.
Takže Tě vesměs respektují a nepodceňují? Jak je to s podceňováním nevím, možná si chlapi před začátkem říkají, že to asi bude bída, když je přijela pískat ženská, ale snažím se, abych je co nejrychleji přesvědčila, že to tak nutně nemusí být. Ano, nemusí se povést každý zápas, občas se člověk takzvaně upískne, ale to se nepovede ani hráčům a nikdo je za to nelynčuje. My rozhodčí jsme taky jen lidi a já osobně opravdu nejdu na hřiště s tím, že bych někomu chtěla zařídit body. Vše je to o samotném průběhu zápasu, o chování hráčů, trenérů a tak.
Došlo někdy ke konfliktu nebo k Tobě diváci přece jen přistupují trošku jinak? Co se týče diváků, je to v podstatě stejně jako s hráči. Jednu skupinu tvoří ti „řvouni“, kteří se na zápas přišli vykřičet a to že zrovna přijela pískat holka, je jen voda na jejich mlýn. Takže už jsem se dozvěděla, že se mám vrátit zpátky k plotně nebo že mám jít plést svetry. (Kdyby věděli, že to neumím J) Dneska už se tomu směju, tenkrát mi to přišlo líto. Druhou skupinu tvoří lidi, kteří sice taky vyjádří svůj názor, ale jedním dechem dodají, že mi to nezávidí, že by to dělat nešli a že mě obdivují, že na to hřiště vůbec vlezu……jednodušší je to v tomto ohledu při pískání ženských soutěží (pískám druhou ligu žen a první ligu juniorek a mávám první ligu žen). Tam bychom si to mohly vyčítat navzájem, co tam vlastně děláme, když fotbal je ten „chlapácký“ sport.
Děkujeme za rozhovor slečně Křížové (druhá v hlasování bloggu o nejlepší rozhodčí futsal ligy).
