Konečně vítězství!

V dalším kole okresní soutěže orli konečně vybojovali kýžené 3 body a slaví nejen první vítězství v novém roce, ale vůbec první vítězství v probíhající sezoně. Rozhodujícím elementem byla obrovská bojovnost a touha konečně nelichotivou sérii prolomit.

ORT : HODICE - 3:6 (1:3)

branky ORT - Emil, Ondra 2

V prvním zápase nastoupili hráči ORT proti hodickým fotbalistům v kombinované sestavě. V obraně se střídali Vojta, Ondra a Emil, v útoku pak Luky, Hýňa a Piny. Kapitán Von Nieder si odpykával jednozápasový disciplinární trest za vyloučení. Utkání nezačali orli vůbec špatně a po dlouhém nákopu Ondry a po přiťuknutí Lukyho zblízka prostřelil golmana hodických Emil. Po hříchu to byla jediná vážnější akce ze strany ORT na dlouhou dobu. Hráči Hodic trpělivě a kombinačně tlačili orly a výsledkem byl narůstající počet branek v orelské síti. Obdobný průběh měl zápas i ve druhé polovině s tím rozdílem, že za rozhodnutého stavu hráči Hodic polevili a dovolili orlům korigovat výsledek. Nejprve se s trochou štěstí individuelně prosadil Ondra, aby tentýž hráč v poslední minutě po velmi pěkné a rychlé akci po ose Šebi-Emil-Hýňa upravil na konečných 3:6. Ačkoli tedy zápas skončil pro orly bez bodového zisku, bojovnost a zejména koncovka bylo to, co si orli odnesli do dalšího zápasu.

ORT : KKO - 5:4 (2:1)

branky ORT - Luke 2, Ondra 2, Emil

Do druhého utkání orli již vstoupili s kapitánem Niedrem, který utvořil útočnou dvojici s Emilem, Luke se přesunul do obrany. Vývoj utkání byl zprvu velmi opatrný, mladí běhavci z KKO jen obtížně nacházeli recept na dobře organizovanou obrannou hru orlů, když své povinnosti si plnili všichni hráči na place. V polovině poločasu se orli ujali vedení dobře zahraným rohem, který v gol promněnil Luke. V samém závěru poločasu pak z brejku hrozili Hýňa s Ondrou, přičemž druhý jmenovaný byl v pokutovém území poslán k zemi soupeřovým golmanem a následovala penalta. Postižený ji bezpečně proměnil a orli vedli o dva fíky. Do poločasu však mladíčci ještě snížili ze standardní situace, kterou orli nedokázali pokrýt. Do pomyslných kabin se šlo za stavu 2:1 pro orly. O přestávce vládla na střídačce orlů bojovná nálada, ve smyslu DNES TO VYJDE. Tato nálada však zcela vyprchala po úvodním hvizdu druhého poločasu, kdy orli nedisciplinovaností a chaotickou hrou nabídli soupeřovi standardní situaci, která byla opět využita. V čase -18:57 bylo tedy vyrovnáno a začínalo se prakticky znova. Iniciativy se chopili orli, kteří si vypracovali řadu šancí, které však zůstaly bohužel nevyužity. Zejména šance Pinyho a Hýňi volaly po golech. V polovině poločasu však udeřili hráči KKO a ujali se vedení. A když po chvíli využili ojedinělé zaváhání obrany ORT a zvýšili na rozdíl dvou golů, vypadalo to s orly zle. Zbývalo však ještě dost času a orli se nechtěli smířit s další prohrou. V útoku začal úřadovat Hýňa, který efektivním napadáním nutil soupeře k chybám, ke smůle orlů však nebyly tyto chyby potrestány. Snížení však nakonec přece jen přišlo, a to díky Ondrovi, který blafákem obelstil golmana a se štěstím dotlačil míč do brány. Kontaktní gól orly řádně vybudil a nezaujatý divák se musel divit. Orli zcela ovládli plac a po krásné akci Ondry, Niedra a Emila skoroval posledně jmenovaný do prázdné brány. 4:4. TO však nebylo ze strany ORT vše a dále vytrvale atakovali soupeřovy hráče. A vyplatilo se. Minutu před koncem vystihl soupeřovu rozehru Luke a svůj brejk zakončil chladnokrevnou střelou. V čas -0:52 tak orli vstřelili vítězný gol. A tři body zůstaly konečně jednou také v orlím hnízdě.

Po zápase neskrývali orli radost nejen ze tří bodů, ale také z toho, jakým způsobem orli výsledku dosáhli. Vůle a bojovnost, to bylo to rozhodující. Orli tak navázali na úspěšnou loňskou sezonu, kde nizší kvalitu vynahrazovaly právě tyto vlastnosti. Přejme si, aby na tento výsledek bylo navázáno i v dalších zápasech.

Brankář ORT Martin Šebesta po výhře hodnotí utkání: "Vyždímání a nasazení posledních sil, především Ondra Vít, to jsem v předešlích zápasech neviděl, spíše se rezignovalo..."

Jedna z postav týmu, která přispěla také důležitou měrou, Emil Riess k tomu dodává: "Gólman neudělal žádnou chybu, hlavně jsme chtěli hrát, i když jsme byli na lopatě, snad všichni jezdili po zadku, mě tedy zadek bolí..", uzavírá vtipně hráč, který měl pro tentokráte na sobě dres Radoše Budaře.